Veselá Monika - závěrečná práce ročního výcvikového kurzu

Roční výcvikový kurz SANDTRAY
září 2016 – červen 2017

Sandtray terapie, z úhlu moji profese. Čím mou práci obohatila?

Mgr. Monika Veselá
Středisko výchovné péče Dobřichovice

červen 2017

Pracuji jako speciální pedagog – etoped a moje práce souvisí s poruchami chování u dětí. Projevují se v různé míře a v různém věku a mívají různé příčiny. Přestože na jejich vznik a rozvoj působí řada faktorů, je velmi časté, že v praxi se pozornost obrací pouze na dítě. Pro jeho okolí nebývá vždy lehké vnímat jako PROBLÉMOVOU celou situaci, spíše je obvyklejší tvrzení, že dítě má PROBLÉM. Klienti s poruchami chování již obvykle přicházejí s tím, že mají zkušenost, kdy na ně (případně jejich projevy nebo chování, zkrátka na jejich PROBLÉM) má někdo názor, nějak jej pojmenoval či ohodnotil (a obvykle to bylo stylem popis + hodnocení). Děti tomu nemusí rozumět, vyslechnutá sdělení pro ně nemusí být pozitivní, nemusí mít vůbec pocit, že chtějí cokoli měnit.

Velmi často se právě v takových momentech obracejí na instituci, ve které působím – na Středisko výchovné péče. Abychom mohli společně začít pracovat, je však velmi důležité, aby i dítě/klient přijalo výzvu ke spolupráci, aby si našlo své důvody, proč terapií procházet. Ty se nemusí nutně shodovat s očekáváním dospělých.

Existuje mnoho způsobů, jak vyjadřovat myšlenkové pochody, emoce či zkušenosti, ale ne vždy jsou klienti vybaveni tak, aby o nich dokázali hovořit, abychom mohli procházet terapeutickým procesem „pouze verbálně“. Sandtray mne oslovila tím, že každou „proceduru“ si řídí vlastně klient sám a „hra“ na pískovišti pomáhá propojit si téma s prožíváním. V této metodě mne fascinuje to, že nezáleží na mém (terapeutově) názoru. Vývoj dění v pískovišti reguluje klient sám. Mým úkolem je „pouze“ pomáhat klientovi, podporovat jej v tom, že na písku neexistuje špatné řešení. Sleduji tempo práce, případně komunikaci během tvorby, pomáhám klientovi všímat si vlastních prožitků (i prožitků ostatních). Dění v pískovišti (uzavřeném, ohraničeném prostoru) vytváří bezpečnou atmosféru pro cokoli, co si klient potřebuje vyzkoušet, učit se, nebo se k již prožitým situacím a událostem vrátit a podívat se na ně trochu jinou optikou. Velký potenciál metody spatřuji v tom, že může učit klienta zvládat různé situace a překonávat překážky. Byť příběhy a výjevy v pískovišti nemusí být skutečné, lze z nich vytěžit to, že zprostředkují vnímání reality spolu s děním a prožíváním na písku. Kromě tématu, příběhu, metafor či jejich struktur považuji za nejdůležitější fakt, že klient může sám nalézat řešení.

Velmi často ve své práci vidím, že klienti jsou uvíznuti v určitých nezdravých stereotypech jednání a chování. A právě také Sandtray terapie může pomoci klientovi pochopit situaci, kdy si postupně může vyzkoušet jiné způsoby řešení, jiné cesty nebo jiné modely chování. V takových situacích se snažím vést klienty k vnímání toho, co se s nimi děje, jak novou situaci prožívají a je-li k tomu prostor, srovnáváme s prožitky, k nimž dochází ve skutečném životě. Často pak sám klient pojmenuje rozdíl mezi pocity, které má „ v reálu“ a konfrontuje s pocity, které přicházejí spolu s prožitky jinak modelovaných situací „v písku“. Mnohdy to bývá zážitek přinášející úlevu, osvobození, radost, jindy terapie směřuje k ukázání nové cesty, jiné možnosti.

V životě klientů s poruchami chování se občas vyskytují události, zážitky z minulosti, které již nelze změnit, ale lze změnit postoj k nim, lze je přijmout. Sandtray terapie mi nabízí další možnosti pro klienta, jak toho dosáhnout. Hra v písku mívá důležitý kompenzační charakter. Jistým způsobem „léčivý“ efekt pozoruji také u klientů, kteří byli vystaveni lhostejnosti a nevšímavosti a už pouhý zájem o ně samotné, o to, co vytvářejí, natož co prožívají (i když to často nedokáží verbalizovat), je pro ně významnou zprávou. Metoda pak pozitivně ovlivňuje sebevědomí a sebepřijetí. Ocenit klienta jde ve všech případech, kdy pracuje na pískovišti a jde o významnou část celého procesu. Není neobvyklé, že děti s poruchami chování nejsou na chválu zvyklé a neumí jí přijímat. I toto je lze učit během Sandtray terapie. V momentech, kdy sám klient vnímá pokrok, má práce v pískovišti také roli ukotvovací, věnujeme se pozitivním prožitkům, ty se snažím vyzdvihovat a posilovat tak, aby klient byl schopen nalézt a uvědomit si své vnitřní zdroje. Dítě/klient většinou během „hry“ a dění v písku nalezne situaci, kterou již zvládl/o a může se tak přesvědčit o tom, že má potřebné schopnosti i pro zvládání jiných (dosud třeba pro něj obtížných) situací.

Přestože se do mé péče více dostávají děti, které již zkušenost s nějakou odbornou pomocí mají (a tím pádem často mívám dostatek podkladů pro tzv. diagnostiku), je Sandtray dobrým pomocníkem. Vnímám ji jako pomocnou projektivní metodu, která může pomoci dotvářet hypotézy o příčinách potíží. O průběhu terapie mluvím také s rodiči - pokud to dovolují okolnosti a není to ohrožující pro dítě (s jehož vědomím tak činím). I zde vnímám metodu jako velmi přínosnou, neboť tak jak se v terapii objevují různá témata a souvislosti, umožňují rodičům vidět své dítě jinak, možná je lépe chápat, nebo se zamýšlet nad jeho vnitřním světem.

I když cílovou skupinou jsou pro mne děti, práce s rodinou a osobami, které se podílí na výchově, je pro změny či úspěch klíčovou záležitostí. Sice spíše ojediněle, ale i zde nacházím prostor pro využití terapeutického pískoviště. Pokud ji využívám pro párovou práci (rodič – dítě), umožňuje oběma nejen společný prožitek, možnost sdílet, ale může být i východiskem pro další metody (např. rozhovor), jelikož se lze vrátit k tomu, co se odehrálo v interakci (kdo měl jaký prostor, jaké byly reakce, způsob komunikace apod.). S využitím Sandtray terapie pouze s dospělým se setkávám méně často. Podobně jako u dětí spatřuji největší přínos v tom, že klient sám hledá a nachází a může si projít sebezkušenostním zážitkem, že něco zvládl, dokázal, překonal nebo se naučil.

A v tom je pro mne skutečné kouzlo Sandtray terapie, kdy neexistuje špatné řešení, naopak bývá na konci sezení nějaká pozitivní změna nebo poznání.